Felix Zbořil - válečný životopis

Je tomu přes třicet tři let, co zemřel můj strýc, pan Felix Zbořil (11. července 1991). Už v době, kdy jsem byl kluk, tak jsem věděl, že za války bojoval v zahraničí a že byl letec. Jenže kdykoliv jsem se jej na jeho vojenskou minulost zeptal, narážel jsem na neprostupnou hradbu mlčení. Jen nedlouho před svou smrtí mi řekl, že byl u československé 313. stihací peruti RAF. Dále to byly opět jen útržky informací, které se mi podařilo získat od svých příbuzných a pak jedinná zmínka ve válečné literatuře,"Deník stihače" od Stanislava Fejfara, kde byl můj strýc jmenován jako jeden z pilotů, kteří sloužili s panem Fejfarem ve Francii.
Na jaře roku 1995 jsem si uvědomil, že jestliže chci získat nějaké informace od pamětníků, moc času mi ji nezbývá. Čas je neúprosný a nikdo proti němu není imunní, ani vítězové Bitvy o Británii. Zjistil jsem si tedy v telefonním seznamu číslo pana Fajtla a zavolal jsem mu, zda by něco o mém strýci nevěděl. K mému zklamání mi toho moc neřekl, jen, že Felix byl prostředníkem při jeho útěku do Polska v roce 1939. A odkázal mně na pana Karla Mrázka, který by snad mohl vědět více. Ale zde jsem dopadl stejně. Felixe znal, ale o jeho činnosti v Anglii nevěděl vůbec nic. Tak mi nezbývalo, než pátrat dále.
Napsal jsem panu PhDr. Eduardu Čejkovi, autorovi mnoha publikací, týkajících se II. světové války. Ten ve svém archívu nic nenalezl, ale poradil mi, abych si napsal do Vojenského archivu v Trnavě, e tam by měli mít kmenový list. A tím se vlastně začaly postupně odkrývat stránky vojenské minulosti mého strýce, plukovníka letectva ve výslužbě, pana Felixe Zbořila, dělostřelce, letce, vládního delegáta, rozhlasového pracovníka a hlavně člověka, kterého jsem si vždy nesmírně vážil, který byl a je mým velkým vzorem.

V Bystřici pod Hostýnem 20.02.2011 (upraveno v srpnu 2024)
Mgr. Ivan Zbořil
( izboril@seznam.cz )