Felix Zbořil - válečný životopis

I. republika

Felix Zbořil se narodil 9.1.1916 v Rychlově u Bystřice pod Hostýnem. Po absolvování Reálného gymnázia v Holešově nastoupil do školy důstojníků v záloze v Josefově. Po jejím ukončení v říjnu 1935 působil od ledna 1936 jako pátrač-dělovod u dělostřeleckého oddílu č. 84 ve Vranově n. Toplou v hodnosti četaře aspiranta. Zde byl až do října 1936, kdy přešel do vojenské akademie v Hranicích na Moravě, kterou ukončil v srpnu 1937.Poté byl zařazen do aplikačního kursu v Prostějově až do září 1938.

Od září 1938 do března 1939 byl jako zástupce velitele letky u 2. leteckého pluku v Olomouci. Po okupaci v březnu 1939 je nucen odejít z armády a zde se začíná jeho historie jako vojáka Čs. zahraniční armády.

Polsko

Zde si dovolím citovat z dopisu pana gen. Ing. Karla Mrázka ze dne 8.6.1995. " ... Felix dal dohromady skupinu asi 20-ti čs. let. poručíků ( včetně Fajtla) a zorganizoval náš přechod do Polska. ... Já vlastně děkuji jen jemu, že jsem se dostal do Polska a potom dále do Francie a Anglie."
Přechod do Polska zorganizoval Felix Zbořil za pomocí pana učitele Macha a uskutečnil se 29.5.1939.

Po úspěšném přechodu hranice přišli do sběrného tábora v Krakově. Odtud 16. června odjíždí se skupinou 44 čs. letců do Kdyně . 17. 6. se naloďuje na zaoceánský parník Sobieski.
Přes Skagerrak, Kattegat doplul 20. 6. do Doveru, kde se vylodil senátor Beneš s chotí. Odtud vyplouvá loď do Boulogne, kde dopluli ještě ten den ve 14.00 hodin.

Francie

21.6.1939 odjíždí letecká skupina do Paříže a později odpoledne je autokary převezena do kasáren v Balard.
7.8. odjíždí skupina čs. letců do Marseille, kde vstupují do Cizinecké legie s podmínkou, že v případě vstupu Francie do války budou přeřazeni k francouzskému letectvu. Jsou to: Fejfar, Mrázek, Zimprich, Nezbeda, Janouch, Hochmál, Šikl, Čermák, Venci, Zbořil. Po vstupu Francie do války je F. Zbořil přeřazen k francouzskému letectvu, kde sloužil v různých posádkách vlastně až do doby, kdy Francie podepsala s Německem příměří

8.8. -12.9. - 25 escadre Sidi Ahmed 12.9.-1.12. - Centre ďaviation Blida
1.12.-15.4.1940 - Centre ďaviation Pau
15.4.-17.6.-ClCChartre
( viz. příloha - Záznam o činnosti ve Francii)

Z knihy S.Fejfara: Deník stihače:" ...20. září dáváme dohromady naše bydlení, o všem se informujeme. Přiletěli Nezbeda a Zbořil. Ti se měli snad nejlépe. Nejvíce létali, měli své úkoly: stíhání a bombardování ponorek. ..."
Dlouhou dobu jsem nevěděl, z jakého důvodu byl můj strýc později vyřazen z létání. Z různých zdrojů jsem se doslechl, že by snad měl být sestřelen a že to bylo v důsledku zranění. Pro toto jsem však nikde nenalezl důkazy. Až později jsem se od jeho manželky dozvěděl, že v období, kdy sloužil v jednotkách v severní Africe, nakazil se jaterní chorobou (pravděpodobně v důsledku špatných hygienických podmínek) a proto později byl uznán jako neschopným letecké služby a při zdravotních prohlídkách vyřazen (viz. níže).

Anglie

18.6.1940 byl F. Zbořil i s dalšími letci přesunut z Bordeaux polskou uhelnou lodí Robur III do Anglie.
Zde absolvoval stíhací kurz v Sutton Bridge. 21.5.1941 hlásil příchod k 313. stíhací peruti RAF, která byla umístěna v Cattericku. Byl určen jako pobočník velitele. Zde byl však pouze do 20.7.1941, protože u něj propukla v plné míře jaterní choroba, jíž se nakazil při svém pobytu v Africe u cizinecké legie. Toto je doloženo ve zprávě Air Vice- Marshala K. Janouška, inspektora čs. letectva ze dne 4. července 1941 pod č.j. 755.dův./41.
Po léčení byl předán k náhradnímu tělesu čs. vojska v Leamington-Spa. Zde byl později zařazen do 1.pěšího praporu v různých funkcích.
O jeho působení zde je jen velmi málo zpráv, jedna knižní zmánka však svědčí o jeho skvělém charakteru a odporu vůči jakékoliv formě rasizmu a xenofobie, které se i v Anglii v řadách Čs. armády v období II. sv. války šířily.
Z knihy Ericha Kulky - Židé v československém vojsku na Západě (strana 227, 228) vybírám:
" ...Před odchodem z Leamingtonu do Yeovil v březnu 1942 skupina důstojníků-kapitán Dolejšek, Strnadel, nadporučík Lopauer, Matějovský, Muzikant, Preninger, podporučík Pavezka v důstojnickém baru v přítomnosti vojína dr. Demela a číšníků Huserleho a Fischera provolávali "slávu fašismu". Nadporučík Podroužek hlásil tento případ velitelství brigády. Případ se nevyšetřoval. Vyšetření bylo zahájeno teprve tehdy, až nadporučík Zbořil pohrozil, že zpraví o případu Angličany. Zároveň oznámil veliteli brigády své podezření vůči nadporučíku Lopauerovi, že si opatřuje časopis ?Stürmer"..."
"... Jmenovaná skupina důstojníků odmítla o Štědrém večeru v roce 1941 zúčastnit se společné večeře s odůvodněním, že nebudou o vánocích sedět se židovskými důstojníky společně u jednoho stolu. Místo potrestání jmenovaných bylo zahájeno vyšetřování proti nadporučíku Zbořilovi s odůvodněním, že jde o urážku na cti. Vyšetřujícím orgánům stačilo, když dotyční důstojníci přiznali, že sice provolávali slávu fašismu, ale že si ji provolávali sami sobě, neboť jsou stejně pokládáni za fašisty. Nadporučík Zbořil přitom nebyl k výslechu předvolán, aby své vyhlášení dosvědčil. Vyšetřovaní důstojníci požadovali, aby nadporučík Zbořil byl potrestán za urážku na cti. ..."
( Přednosta Vojenské kanceláře prezidenta republiky divizní generál A. Hasal-Nižborský informuje ministerstvo národní obrany v Londýně o poměrech u Československé samostatné brigády, o některých důstojnících a podobně )
15.8.1944 byl npor. let. Felix Zbořil uvolněn ze svazku MNO pro Ministerstvo zahraničních věcí, kde byl určen k vyškolení v kurzu BBC pro obsluhu rozhlasových vysílačů, které měly být po osvobození umístěny na československém území v případě, že stávající rozhlasové zařízení by bylo zničeno německými vojsky/ viz. příloha - dopis Jana Masaryka; Listiny související s účasti F. Zbořila ve vládni misi na Slovensko v r. 1945)

Československo
V lednu 1945 odjíždí F. Zbořil s československou vládní delegací přes Port Said, Persii, Baghdad, Teherán, Baku, Rostov, Charkov a Kyjev do Košic. Zde byl do května 1945; poté přeřazen k Ministerstvu informací.
V Praze byl již 27.5.1945, v Min. informací do listopadu 1945, kdy byl uvolněn. Přešel do armádního rozhlasu, kde byl vedoucím armádní redakce až do ledna 1949. Tehdy byl přemístěn k voj. leteckému skladu 1 v Praze jako velitel pomocné letky, ale to jen do února 1949. Výborem MNO byl dán na dovolenou, později do výslužby. Zde nastává situace tak dobře známá pro všechny poctivé lidi, kteří hájili svou vlast "na té nesprávné světové straně". Po odstranění z armády se snažil najít jakoukoliv práci a později byl také přinucen k určitým pracem, jak o tom svědčí následující přehled. Květen 1949 - únor 1950 - tiskový referent v n.p. Sklo a porcelán Únor 1950 - šestiměsíční" brigáda" na Kladně Září - říjen 1950 - vězněn ve věznici na Pankráci Do 2.10.1951 -" brigáda" v huti na Kladně Červenec 1954 - červenec 1955 - uranové doly Jáchymov.
( Tyto údaje byly opsány z kmenového listu F. Zbořila, nebylo mi umožněno pořídit si kopie těchto dokumentů).